Původ názvu tance
O původu slova flamenco se dodnes vedou vášnivé diskuse. Existuje devět možných vysvětlení. Mezi nejpravděpodobnější patří tvrzení, že pochází ze slova flama nebo llama (plamen), které vyjadřuje nejen náklonnost k ohni, ale i plamenný romský temperament. Může pocházet i z arabských slov feláh (venkovan) a mengu (uprchlík), protože v 16. století měli mezi sebou Romové a Mauři velmi úzké vztahy. Obě etnika žila na venkově, jejich folklor byl orientálního původu a oplýval choreografickými prvky. Byla to hermeticky uzavřená společenství. Flamenco však nevychází jen z romských tradic. Kdyby tomu tak bylo, existovalo by i v jiných oblastech světa, které Romové obývali. Tento typ hudby vznikl pouze v Andalusii díky směsici všech tamních kultur.
Další verze vypráví o španělských Židech, kteří se stěhovali do Flander. Volně vyznávali svou víru a zpívali své náboženské zpěvy.
Ve Španělsku však v této době nebyla taková náboženská svoboda. Židé, kteří ve Španělsku zůstali, označovali proto tyto písně jako "vlámské" (tj. flemish). Otdud se pak vyvinulo slovíčko flamenco. Tito cizinci se však netěšili popularitě, naopak vzbuzovali v místních nelibost a závist. Proto flamenco (ve smyslu "vlámský", "vlámové") mělo hanlivý podtext.
Flamingo, v češtině plameňák, je pták hýřící ohnivými barvami. A Vlámové se rádi oblékali do jasných ohnivých barev. Španělští tanečníci také rádi nosili kostýmy v zářících rudo-žluto-oranžových barvách. Tak tedy mohl také vzniknout název tohoto tance.